Proč kojit starší dítě?

Stále více a více žen kojí své děti a stále více a více nacházejí radost v kojení natolik, že chtějí kojit déle, než původně zamýšlely, déle než tradičních pár měsíců. UNICEF již dlouho povzbuzuje ke kojení do dvou let a déle a Americká akademie pediatrů teď rekordně povzbuzuje matky kojit alespoň jeden rok a pak tak dlouho, jak si to matka i dítě přejí. Dokonce i Kanadská pediatrická společnost ve svém posledním stanovisku o výživě potvrzuje, že ženy možná chtějí kojit do dvou let nebo déle a Zdravá Kanada vydala stanovisko podobné stanovisku UNICEFu. Kojení do 3 až 4 let bylo v lidské historii běžné ve většině zemí světa až donedávna a v mnoha společnostech je stále běžné kojit batolata.

 

Proč by mělo kojení pokračovat i po šesti měsících?

Protože matky a děti se často velmi rády kojí. Proč bychom měli ukončovat radostný vztah? A pokračující kojení je dokonce prospěšné pro zdraví tak matky i dítěte.
 

Ale říká se, že mateřské mléko už nemá žádnou hodnotu po šesti měsících.

Možná se to říká, ale je to zjevně nesprávné. Když kdokoli (včetně pediatrů) může říct takovou věc, poukazuje to pouze na velkou nevědomost o kojení tolika lidí v naší společnosti. Mateřské mléko je však stále mlékem. I po šesti měsících nadále obsahuje bílkoviny, tuk a jiné z výživového hlediska důležité a vhodné látky, které kojence a děti potřebují. Mateřské mléko nadále obsahuje imunologické faktory, které pomáhají chránit dítě. Ve skutečnosti některé imunitní faktory, chránící dítě před infekcí, jsou přítomny v mateřském mléce v druhém roce života ve větších množstvích než v prvním roce. Je to samozřejmě tak, jak má být, protože děti starší než rok jsou obecně vystaveny více zdrojem infekce. Mateřské mléko i nadále obsahuje speciální růstové faktory, které pomáhají dozrávat imunitnímu systému a mozku, střevům a dalším orgánům vyvíjet se a dozrávat.
Bylo dokázáno, že děti v jeslích, které jsou stále kojené, mívají mnohem menší počet infekcí, které jsou méně závažné, než ty děti, které kojené nejsou. Tak matka po návratu do svého placeného zaměstnání zmešká méně pracovní doby, když pokračuje v kojení svého dítěte.
Je zajímavé, že marketing společností vyrábějících umělé mléko (které je velmi ubohou kopií skutečného mléka) vnucuje konzumaci umělého mléka do jednoho roku života, příp. do tří, a přesto nás přesvědčuje, že mateřské mléko (podle kterého je ubohá kopie vyrobena) je hodnotné jen prvních šest měsíců nebo dokonce méně ("nejlepší výživa pro novorozence"). Příliš mnoho lékařů přehrává tuto písničku.
Slyšela jsem, že imunologické faktory v mateřském mléce zabraňují dítěti ve vývinu jeho vlastní imunity, pokud ho kojím déle než 6 měsíců.
Je to nepravda, opravdu je to absurdní. Je neuvěřitelné, jak může tolik lidí v naší společnosti překrucovat výhody kojení na nevýhody. Očkujeme děti, aby se uměli bránit před skutečnou infekcí. Mateřské mléko pomáhá dítěti bojovat s infekcemi. Když dítě infekci zvládne, stává se přirozeně imunní.

 

Ale já chci, aby se moje dítě osamostatnilo.

A kojení dělá batole nesamostatným? Nevěřte tomu. Dítě, které je kojené, dokud se samo neodstaví (obvykle ve věku od 2 do 4 let) je obecně samostatnější a co je možná ještě důležitější - je si více jisté svojí nezávislostí. Na prsu získávalo spokojenost a bezpečí, dokud ono samo nebylo schopno udělat krok k odstavení. A když tento krok dítě učiní samy, ví, že dosáhlo něco, o čem ví, že ho posunulo vpřed. Je to milník v jeho životě.
Často tlačíme děti příliš rychle k osamostatnění. Brzy samostatně spát, brzy se odstavit od prsu, brzy dělat věci bez rodičů, dělat všechno brzy. Netlačte na dítě a ono se osamostatní ve správném čase. Kam se spěchat? Včas odejdou z domu. Chcete, aby odešli z domu ve čtrnácti? Pokud je potřeba naplněna, dozní. Pokud je potřeba nenaplněná (jako potřeba kojit se a být blízko mámy), zůstává potřebou do období raného dětství, ba i dospívání.
Samozřejmě jsou určité situace, ve kterých se kojení používá k vytvoření nadměrné závislosti ve vztahu. Ale stejným způsobem se to může stát s jídlem a nácvikem hygieny. Na vině není kojení. To je již jiné téma.
 

Co ještě?

Asi nejdůležitějším aspektem kojení batolete nejsou ani tak výživové a imunologické výhody, i když jsou důležité. Jsem přesvědčen, že nejdůležitějším aspektem kojení batolete je výjimečný vztah mezi dítětem a matkou: s každým kojením potvrzuje láska mezi matkou a dítětem. Toto pokračuje, i když se z miminka stává batole. Kdokoliv, kdo pozoroval kojení staršího dítěte nebo batolete, může potvrdit, že je v tom něco téměř magické, něco výjimečného, ​​něco daleko víc než jen přijímání potravy.
Batole někdy během kojení spontánně, bez zjevné příčiny, propukne do smíchu. Jeho potěšení být na prsu je mnohem více než jen být u zdroje potravy. A pokud to matka dovolí sobě, kojení může být zdrojem potěšení i pro ni, mnohem více než radost z poskytování jídla. Samozřejmě, není to vždy skvělé, ale co na to záleží? Když to však příjemné je, dává to tomu všemu velkou hodnotu.
Pokud dítě onemocní nebo si ublíží, (a to se stává, když je v kontaktu s jinými dětmi a nabírá více odvahy), kojení je nejjednodušším způsobem, jak ho uklidnit. Pamatuji si noční služby na pohotovosti, kde matky chodily se svými dětmi, které nekojily, nahoru-dolů po chodbě a snažili se je utišit, často neúspěšně, zatímco kojící matky seděly tiše se svými utišenými, i když ne zrovna nejšťastnějšími, dětmi na prsu . Matka kojením zklidňuje nemocné dítě a dítě uklidňuje kojením matku.

Autor: Jack Newman, MD, FRCPC 2005