Kojení, alkohol a kouření

Kojení a alkohol

Jestli vám vyhovuje to, že během kojení nepijete alkohol, potom to máte vyřešené. Pokud si chcete dát pohár piva, vína a podobně, z hlediska kojení a kojeného dítěte není důvod, pro který byste to nemohli udělat. Z hlediska toho, že se jako matka potřebujete být schopná postarat o děťátko, je důležité, abyste k pití alkoholu přistupovala zodpovědně.

Z hlediska kojení není alkohol v ničem jiný než mnohé jiné látky. Do mateřského mléka se jej z pohledu kojeného miminka dostává zanedbatelné množství. Není potřebné, abyste si mléko odsávali anebo vylévali, nebo namísto kojení dávali dítěti umělé mléko - a toto pravidlo platí bez ohledu na to, jaké množství alkoholu jste vypili. Při alkoholu během kojení je spíš problém opilost či neschopnost postarat se o dítě z důvodu alkoholizmu, ne příležitostný pohár piva či vína.

Mnohé vysvětlení o kojení a alkoholu vyznívají tak, jako kdyby bylo lepší přestat kojit, než aby si mamička mohla dát alkoholický nápoj nebo si během svátků, či na svatbě nebo na oslavě připít, anebo že by si měla po vypití alkoholu odstříkat mléko, vyhodit jej a dát namísto toho umělé mléko. Takové nesprávné představy často vedou k pocitu, že mamičky můžou kojit, jenom pokud si nikdy žádný alkoholický nápoj nedají. Tím pádem může být pro maminky kojení vnímané jako omezení ve společenském životě, což může být následně jeden z motivů na příliš brzké odstavení dítěte. Při vypití alkoholu mamičkou se někdy situace prezentuje tak, jako kdyby mateřské mléko ztratilo svojí výjimečnost a hodnotu tím, že si mamička dá alkoholický nápoj - a to tak není. Kromě toho se málokdy bere do úvahy, že mnohé kojící se děti už vlastně nejsou miminka, ale starší děti - mnohokrát se dokonce tuto otázku ptají mamičky kojených dětí, kterým je víc než rok či dva.

Jeden z faktorů, který se téměř vůbec nebere do úvahy, je význam kojení nejenom pro zdraví děťátka, ale i pro zdraví mamičky. Rizika odstavení způsobené oprávněnou touhou některých mamiček, aby se již mohli zbavit nesmyslných omezení spojených s kojením, jsou příliš vysoké.

Světově uznávaný farmaceut Thomas Hale ve své knize na základě vědeckých studií píše, že „absolutní množství (dávka) alkoholu, které se do mateřského mléka dostává, je ve všeobecnosti nízká a je funkcí hladiny v krvi matky“. Jinými slovy to znamená, že toto pro děťátko nepředstavuje problém, protože v mateřském mléku je množství, o kterém nemá smysl uvažovat. Tato skutečnost se odvíjí také od toho, že se v mateřském mléku může nacházet jenom to malé množství alkoholu, které se nachází v krvi matky (a alkohol v krvi se měří v promile). O alkoholu v mateřském mléku proto nemá z praktického hlediska smysl uvažovat. Z tohoto všeho vyplívá, že není potřebné po vypití alkoholu čekat nebo odstříkávat a vylévat mléko, matka může pokračovat v kojení normálně bez omezení. Časovat kojení podle pití alkoholu není praktické ani lehce realizovatelné. Vzhledem na zanedbatelné množství alkoholu v mateřském mléku nemá smysl časovat kojení podle toho, kdy mamička alkohol vypila.

Pro některé matky bude možnost dát si někdy alkohol znamenat, že budou kojit déle, protože pro některé z nich může být při vícerých dětech těžko zvládnutelné to, aby dlouhé roky vůbec nikdy žádný alkohol nepily.

Paradoxně, na druhé straně se vyskytují představy, že například pivo (např. „černé pivo“) je dobré při kojení pít, protože to podporuje tvorbu mléka. V tomto ohledu je dobré vědět, že alkohol nezvyšuje tvorbu mléka. Pití piva teda není způsob jak zvýšit tvorbu mléka.

Kojení a káva

Během kojení se matkám - zdá se - zakazuje preventivně všechno. Jedním z hlavních důvodů je i to, že se kojení často považuje za přechodnou záležitost pár týdnů či měsíců. Vůbec se nezvažuje, že kladení takových překážek či omezení pro život matky může vést k snížení délky kojení - například "aby si mamička už konečně mohla dát kávu, kdy chce". Omezení tohoto typu představují jednu z hlavních překážek pro dlouhodobé kojení a zvyšují tím rizika vyplývající z ukončení kojení pro zdraví matky a zdraví dítěte. Jestli je mamička zvyklá pít kávu, tak představa, že kávu pít nesmí, může výrazně ovlivnit její rozhodnutí o tom, jak dlouho bude kojit. Touha dát si kávu může způsobit, že bude uvažovat o dřívějším ukončení kojení, co není opodstatněné. Rozličné omezení v kojení můžou představovat pro dlouhodobé kojení problém. Kojení se poté vnímá jako „oběť“, něco, co mamička vydrží, ale ve skutečnosti touží po návratu „do normálu“.

Existuje jakási představa o tom, že mateřské mléko je ohrožené téměř vším, co mamička sní anebo udělá. Část této představy pochází z minulosti, kdy se lidi na kojení koukali jako na něco, co trvá prvních pár týdnů po porodu, případně několik prvních měsíců. A kojení bylo vnímané jako jednoduše nahraditelné umělou výživou. Umělá výživa se jevila jako „vždy bezpečná“ a mateřské mléko jako „nepředvídatelné“ a vzhledem na aktivity a životosprávu mamičky „potenciálně nebezpečné“. Dnešní poznatky o významu kojení, o důležitosti toho, aby matky kojili dlouhodobě (čím se myslí roky kojení, ne týdny či měsíce), a o tom, jaké je kojení důležité nejenom pro zdraví dítěte a zdraví matky, ale také pro rozvoj mozku dítěte, poskytují na kojení a aktivity okolo něho úplně jiný pohled. Tento pohled zahrnuje také otázku toho, co se stane, když děťátko kojené nebude, jaké zdravotní rizika nekojení přináší pro mamičku i děťátko a vyžaduje si, abychom se na život podívali realisticky a ne z hlediska neexistujících „ideálních a dokonalých matek“.

Kojící matky můžou pít kávu a pokračovat v kojení bez omezení a bez časování pití kávy v souvislosti s kojením.

Co se týče kávy a i mnohých látek často se v souvislosti s kojením používají strategie jako například:

a) "že prochází do mateřského mléka" - co je něco, co vystraší, ale už se nedořekne, že v stopových množstvích a někdy to vytváří dojem, jako kdyby miminko z prsníku pilo přímo kávu. Cokoli, co se má nacházet v mateřském mléku, se musí nejprve nacházet v krvi, a hladina kofeinu v mateřském mléku je podobně jako při většině látek nízká.

b) čas, za který dítě odbourá kofein (eliminační poločas) - "odbourávání" kofeinu je odlišné při maličkých miminkách a odlišné při větších dětech, ale paušálně se vzpomene ten číselní údaj, který má potenciál vyvolat nejdramatičtější reakci. A znovu: nezmíní se vůbec žádné další parametry kofeinu, obzvláště skutečnost, že ho je malé množství, které nepředstavuje problém. Kromě toho se obchází fakt, že kojené sú i mnohem starší děti než jenom miminka a mnohé mamičky kojí dlouhodobě a jestli si například ráno nemůžou dát kávu, tak raději dítě odstaví - riziko odstavení dítěte se v této rovnici vůbec nebere do úvahy.

Navíc studie z roku 2012 ukázala, že spánek miminek matek, které pily kávu (v studii sledovali dávku 300 mg kofeinu za den), se nijako nelišil od spánku miminek matek, které kávu nepily. V souvislosti s kávou se často mluví o tom, že „kofein prochází do mateřského mléka“, a následně si mamičky představují, že miminko jako kdyby v mateřském mléku pilo kávu, kterou pijí ony.

Výraz „prochází do mléka“ je častý argument, který se používá bez toho, aby se uvedlo, co to přesně znamená. V první řadě – na to, aby něco bylo v mateřském mléku, musí se to nejprve nacházet v krvi matky. Jestli si teda matka dá například kávu, ve které je 60 mg kofeinu, v krvi z toho bude mít jen určitou hladinu kofeinu (jde o množství, které se počítají v mikrogramech – 2,39 – 4,05 mikrogramu/ml), z které se do mateřského mléka navíc nebude dostávat poměrně velká část kofeinu vázaná na bílkovinu. Jenom přibližně 0,06 % - 1,5 % se může dostat do mateřského mléka. V studiích s matkami, které pily kávu, se ukázalo, že hladiny kofeinu v mateřském mléku byli buď nezjistitelné anebo se počítali v mikrogramech – čili nesmírně malé množství.

O pití kávy a kojení kolují rozličné nesprávné představy. Například, že kojící mamičky si můžou dát jen „slabou kávu“ anebo že je z hlediska kojeného děťátka lepší, aby si daly kávu s mlékem, anebo že si můžou dát kávu jenom ráno, ale ne po obědě, a podobně. Nic z toho není pravda.

Kojení a kouření

Mnohé mamičky jsou schopné během těhotenství přestat kouřit. Jestli se vám to povedlo, nezačínejte po porodu znova kouřit. Hledejte motivaci a pomoc, abyste nezačala.

Ale jestli začnete nebo již kouříte a momentálně není možné přestat kouřit anebo snížit počet cigaret, neuvažujte o skončení kojení - právě naopak, pomozte svému děťátku a jeho zdraví tím, že ho kojit budete. Nečasujte cigarety podle kojení, kojte své děťátko podle jeho potřeby.

Kojení totiž dokáže eliminovat některé negativní důsledky kouření a kojené děti, kterých matky kouří, jsou statisticky zdravější než nekojené děti, kterých matky kouří. Takže pokračujte v kojení. Kojení bude dítěti kromě mléka poskytovat také mnohé imunitní látky a protilátky, díky čemu bude podporovat jeho zdraví, obzvláště co se horních dýchacích cest týče, které kouření zatěžuje. Mateřské mléko vystýlá nejenom sliznice střeva, čím podporuje imunitu miminka, ale také sliznice horních dýchacích cest, a to je v případě, že kojíte a neumíte přestat kouřit, důležitá ochrana pro vaše miminko, která umělé mléko kromě mnohých jiných věcí neposkytuje.