Kojení a léčba matky

Příliš mnoho matek ještě pořád dostává nesprávné doporučení, že musí přestat kojit kvůli potřebě léčby. Při rozhodování o pokračování kojení během užívání léků je potřebné zvážit mnohem víc než jenom to, zdali dítě v mléku dostane nějakou část léčiva. Do úvahy je potřebné brát také rizika nekojení pro matku, pro dítě, pro rodinu i pro společnost. A rizik nekojení je takové množství, že se celá problematika zužuje v podstatě na tuto otázku: Pokud se malé množství léku dostane do mateřského mléka, bude kojení představovat větší riziko než krmení umělým mlékem? Odpověď zní: Téměř nikdy. Mateřské mléko s malým obsahem léku je téměř vždy bezpečnější. Jinými slovy, být opatrný znamená pokračovat v kojení, ne přestat.

Nezapomínejte, že přestat kojit na týden může znamenat úplné odstavení, protože dítě může poté kojení odmítat. Taktéž je potřeba zvážit, že některé děti mohou úplně odmítat láhev, proto doporučení přestat kojit není jenom nesprávné, ale často také velmi nebezpečné. Vyslovit doporučení odstříkávat si mléko je jednoduché, ovšem uskutečnit to v praxi nikoliv a matka může skončit s bolestivě nalitými prsy.

Většina léků do mléka prochází, nicméně většinou jenom v nepatrných množstvích. Jenom velmi malý počet léků pro dítě představuje v tomto zanedbatelném množství problém, u převážné většiny léku tomu tak není. Kojící matky, které se dozví, že musí během užívání určitého léků přestat kojit, by měly požádat svého lékaře, aby ze spolehlivého zdroje zkontroloval, jestli je to skutečně nevyhnutelné. Anebo by měla matka požádat lékaře, aby ji předepsal jiný lék, který se během kojení užívat může. V dnešní době by neměl být problém najít bezpečný lék. Pokud lékař není flexibilní, matka by měla hledat pomoc jinde, neměla by ovšem přestat kojit.

Proč většina léků prochází do mléka jenom v malých množstvích? Množství, které se dostane do mléka, závisí od koncentrace v krvi matky a tato koncentrace se často měří v mikrogramech anebo dokonce nanogramech na mililitr (milióntina až miliardtina gramu), i když matka užila celé miligramy léků (tisícina gramu) anebo dokonce několik gramů. Navíc, ne všechno léčivo, které je v krvi matky, se dostane do mateřského mléka. Do mléka se dostane pouze ta část, která není vázána na bílkovinu v krvi. A mnohé léky se na bílkovinu vážou téměř úplně. Proto dítě nedostává množství léků podobné množství toho, co matka užila, ale téměř vždy mnohem méně, a to i když vezmeme v úvahu odlišnou hmotnost dítěte. Například v jedné studii s antidepresivem paroxetin matka užívala víc než 300 mikrogramů na kg za den, přičemž dítě dostalo dávku jenom přibližně 1 mikrogram na kg za den.

Bezpečná je většina léků, které:

  • se běžně předepisují dětem. Množství, které dítě dostane v mléku, je mnohem menší, než kdyby dostalo lék přímo.
  • jsou běžně považovány za bezpečné pro těhotné ženy. Toto ovšem nemusí být pravda v každém případě, protože během těhotenství matčino tělo pomáhá dítěti zbavit se léků. Proto je teoreticky možné, že během kojení by mohlo docházet k akumulaci léků a během těhotenství k tomu nedochází (i když je tento případ zřídkavý). Pokud však naše obavy vycházejí ze strachu, že dítě přijde do styku s lékem, např. s antidepresivem, potom v mnohem citlivějším období těhotenství vystavujeme dítě mnohem vyššímu množství léků než během kojení. Nedávné studie týkající se abstinenčních příznaků novorozenců vystavených během těhotenství antidepresivům typu SSRI, dokázaly neopodstatněně svalit vinu na kojení, jako kdyby si takový typ problému vyžadoval, aby matka nekojila. (Dobrý příklad toho, jak je kojení obviňováno ze všeho.) Abstinenčním příznakům dítěte kojením nemůžete zabránit právě proto, že dítě v mléku dostává jen nepatrné množství léků.
  • se neabsorbují ze žaludku a střev. Do této skupiny patří mnoho léků podávaných injekční formou, i když ne všechny. Např. gentamycin (a ostatní léky z této skupiny antibiotik), heparin, interferon, lokální anestetika, omeprazol. Omeprazol je zajímavý tím, že je velmi rychle zničený v žaludku. Při výrobě tohoto léků se přidává ochranný obal, který zabráni zničení léčiva v žaludku, a tak se dokáže v těle matky absorbovat. Pokud však dostane tento lék dítě v mateřském mléku (nemluvě o tom, že jde o nepatrné množství), nedostane ho spolu s ochranným obalem léčiva, takže bude v žaludku miminka okamžitě zničen.
  • se do mléka nevylučují. Některé léky jsou jednoduše příliš velké na to, aby se dostali do mléka, například heparin, interferon, inzulín, infliximab, etanercept.

Tyto léky bývají často užívány kojícími matkami a pro kojené dítě je považujeme za bezpečné:

Paracetamol, pomocná látka alkohol (v rozumných množstvích), aspirin (v běžných dávkách v krátkodobém užívání). Většina antiepileptických léků, většina léků proti vysokému tlaku, tetracyklin, kodein, nesteroidní protizánětlivé léky (např. ibuprofen), prednison, tyroxin, propyltiouracil (PTU), warfarin, tricyklická antidepresiva, sertralin, paroxetin, jiná antidepresiva, metronidazol, omeprazol, Nix, Kwellada.

Důležité: Naproti tomu, že fluoxetin je běžně považován za bezpečný, má velmi dlouhý poločas přeměny (v těle zůstává dlouhou dobu). Takže pokud se narodí dítě, kterého matka užívala během těhotenství tento lék, velké množství léku zůstává v těle dítěte a dokonce i to malé množství, které přijme ještě navíc kojením, může způsobit závažné nahromadění a vedlejší účinky. Je to zřídkavé, ale už se to stalo. Můžete zvážit tyto dvě možnosti:

  • Na období posledních 4-8 týdnů těhotenství přestat fluoxetin užívat. Takto se lék vyloučí z vašeho těla a tedy také z těla dítěte. Když se dítě narodí, nebude lék v těle mít. Nepatrné množství v mléku většinou nezpůsobí problémy, a tedy můžete fluoxetin po porodu znovu začít užívat.
  • Pokud není možné přestat užívat fluoxetin během těhotenství, zvažte po porodu užívání jiného léků, který se do mléka nevylučuje ve významných množstvích. Vhodnými léky jsou sertralín a paroxetin.

Léky, které se aplikují na pokožku, vdechují se (např. léky na astma) anebo se aplikují do očí, nosu, jsou při kojení téměř vždy bezpečné.

Léky používané na lokální anebo místní znecitlivění nejsou v žaludku dítěte absorbované, a proto jsou bezpečné. Léky na celkovou anestézii se dostanou do mléka jenom v nepatrných množstvích (jako téměř všechny léky) a je mimořádně nepravděpodobné, aby měly na dítě jakýkoliv účinek. Většinou mají velmi krátký poločas přeměny a z těla se vylučují nesmírně rychle. Kojit můžete hned, jak se probudíte a budete se na to cítit.

Očkování matky není důvodem, aby přestala kojit. Naopak, pokud se něco z toho dostane do mléka, očkování dítěti pomůže vytvořit si vlastní imunitní odpověď vůči danému onemocnění. Ve skutečnosti se do mléka ve většině případů nedostane nic, s výjimkou očkování živým virem, jako např. spalničky. A to je dobré, ne zlé.

Rentgen a jiná zobrazovací vyšetření. Při běžném rentgenovém vyšetření není nutné, aby matka přestala kojit, dokonce ani v případě, že se používá kontrastní látka (např. intravenózní pyelogram). Důvod je, že se látka nedostává do mléka, a pokud by se dostala, dítě ji neabsorbuje. To samé platí pro CT a MR. Přestat nemusíte ani na sekundu.

A co radiologické vyšetření s použitím radioaktivních látek?

Naproti tomu, že je snaha, aby děti nebyly vystaveny radioaktivitě, zřídkakdy se váhá, pokud se má vykonat vyšetření spojeno s radioaktivním ozářením. Pokud matka podstoupí vyšetření plic, případně lymfangiogram s radioaktivní látkou anebo scintigrafii kostí, nejčastěji se vykonává s pomocí technecia (existují i jiné možnosti). Technecium má krátký 6 hodinový poločas přeměny (čas, který je potřebný na to, aby polovice dávky léků byla z těla vyloučena), což znamená, že většina bude z těla matky vyloučena po 5 poločasech přeměny. Takže 30 hodin po injekci bude již všechna látka pryč a matka může opět své dítě kojit bez obav, že by bylo vystaveno ozařování. Musíme čekat až se vyloučí všechno? Po 12 hodinách je pryč 75 % technecia a koncentrace v mléku je velmi nízká. Při použití látky, jako je technecium, stačí čekat 2 poločasy přeměny. Ale: Ne každé použití technecia si vyžaduje, abyste počkali, než budete moci kojit (např. kojit můžete při vyšetření HIDA). Závisí to od toho, na jakou molekulu se technecium váže. V prvních pár dnech se matce tvoří malé množství mléka (ale je ho dostatek), v této situaci tedy nebude potřebné přerušit kojení např. po vyšetření plic matky. Jeden z nejčastějších důvodů pro vyšetření plic je zjistit, jestli v plicích není sraženina. To se dá jednodušeji a rychleji zjistit vyšetřením CT, při kterém nemusíte přerušit kojení ani na jednu sekundu.

Pokud je přerušení kojení potřebné, potom si několik dní dopředu odstříkávejte mléko (pokud víte dopředu, že budete muset podstoupit vyšetření) a během těchto pár dní krmte miminko pohárkem. Během doby, kdy nebudete po vyšetření kojit, si mléko odstříkávejte, ale nevylévejte ho. Zbytky radioaktivní látky v mléku se samé degradují a po 5 poločasech přeměny je všechna radioaktivita pryč. Takže i při použití radioaktivního jódu (I¹³¹) při scintigrafii štítné žlázy (viz dolu), vymizí radioaktivita jódu do 5. poločasu přeměny, mléko se tedy o 6 až 8 týdnů může použít (poločas rozpadu jódu I¹³¹ je přibližně 8 dní). Jen výjimečně je vyšetření s použitím radioaktívních látek natolik naléhavé, že by nemohlo být odloženo o pár dní, během kterých si uděláte zásobu mléka.

Scintigrafie štítné žlázy je jiný případ. Radioaktivní jód (I¹³¹) se v mléku koncentruje, a pokud ho dítě vypije, uloží se v štítné žláze, kde zůstává dlouhý čas. Toto je jednoznačně důvod na znepokojení. Takže – musí matka přestat kojit? Ne, protože toto vyšetření většinou vůbec není nutné udělat. Na to, aby se odlišil poporodní zánět štítné žlázy od Graves-Basedowovej choroby (což je nejčastější důvod na uskutečnění scintigrafie u kojících matek), není nutné takové vyšetření. V nemocnici se zeptejte na podrobnější informace. Pokud se vyšetření skutečně musí uskutečnit, je možné ho udělat s použitím I¹²³, které vyžaduje přerušení kojení jenom na 12-24 hodin, v závislosti od dávky, která se použije. Nezapomeňte si předtím odstříkat mléko, aby v čase vašeho vyšetření nedostávalo dítě mléko umělé.

Další materiály:

Kojení a léčba matky

Kojení a užívání léků 

Kojení a onemocnění matky a dítěte

Kojení a nachlazení, bolest hrdla matky – čím zmírnit příznaky onemocnění

 

Materiál Breastfeeding and Medications, únor 2009©

Napsal a upravil (pod různými jinými názvy): Jack Newman, MD, FRCPC, 1995-2005 ©

Revize: Jack Newman MD, FRCPC IBCLC a Edith Kernerman, IBCLC, 2008, 2009©

Překlad: MAMILA, o. z., 2016

Převzato z www.mamila.sk

Tento materiál se může kopírovat a šířit bez předešlého svolení s podmínkou, že není použit v žádném kontextu porušujícím Mezinárodní kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka (1981) a v znění pozdějších rezolucí WHA. Jestli nevíte, co to přesně znamená, napište nám na info@kojim.cz. Při použití článku uveďte: Převzato z www.kojim.cz.