Dítě se k prsu nepřisává

Z jakých důvodů se dítě nepřisává?

Je více důvodů, proč se dítě může odmítat přisát. Často jde o jejich kombinaci. Například v případě, že se nevyskytnou ještě další faktory, může se na prs přisát i dítě s přirostlou uzdičkou, ale pokud se mu např. příliš brzy dá ještě i láhev nebo matce otečou dvorce bradavek a bradavky v důsledku tekutin, které dostala u porodu, může se stav změnit z "přijatelného" na "absolutně nefungující".

  1. Některé děti nemají chuť na kojení nebo sají slabě v důsledku léků, které dostanou během porodu. Za tento stav odpovídají převážně narkotika, obzvláště špatně působí meperidin (Demerol), protože koluje v krvi dítěte dlouhou dobu a ovlivňuje způsob, jakým dítě saje, několik dní. Dokonce i morfin, podávaný při epidurální analgezii (Epimorph), může způsobit, že dítě se nebude chtít kojit nebo přisát. Protože se léky z epidurální analgezie dostávají do krve matky, dostávají se i do dítěte před jeho narozením. Další zásahy během kontrakcí a porodu (např. infuze ve velkém množství, intenzivní odsávání dítěte po porodu, které prostě není nutné při zdravém, donošeném dítěti) mohou také způsobit potíže s přisáváním dítěte.

   2. Abnormality úst dítěte mohou způsobit, že se dítě nepřisaje. Rozštěp patra (ale obvykle ne rozštěp rtu) způsobuje vážné potíže s přisáváním. Někdy rozštěp patra není zjevný a ovlivňuje pouze část uvnitř úst dítěte.

   3. Dítě se učí kojit kojením. Umělé náhrady prsu (dudlíky, láhve, kloboučky) ovlivňují způsob jak se dítě přisává na prs. Děti nejsou hloupé. Pokud z prsu dostávají pomalý tok mléka (což lze očekávat v prvních dnech jejich života) a z lahve rychlý tok, nebudou zmatené - mnohé to velmi rychle pochopí.

   4. Pokud je bradavka matky zvláště velká nebo „vpáčená“ nebo „plochá“, může to způsobovat, že přisátí je hůře proveditelné, obecně však ne nemožné. Mnoha ženám ovšem řeknou, že mají „ploché“ nebo „vpáčené“ bradavky v situaci, kdy tomu tak ve skutečnosti nebylo. Ve skutečnosti bradavky, které vypadají „ploše“, jsou téměř vždy normální, ale žijeme ve společnosti, kde je normou krmení láhví, takže pokud matka nemá bradavky, které vypadají jako konec láhve s dudlíkem, je možné, že budou její bradavky označené za ploché.

   5. Přirostlá uzdička (bílá tkáň pod jazykem) může způsobit, že dítě má potíže přisát se. Nepovažuje se ve striktním smyslu za abnormalitu, a tak mnozí lékaři nevěří, že může překážet při kojení; mnoho studií však poukazuje na to, že skutečně vadí.

Jednou z nejčastějších příčin toho, že se dítě odmítá přisát, vzniká z nesprávné představy, že dítě v prvních pár dnech musí být kojeno každé tři hodiny nebo podle nějakého jiného zvláštního režimu. To vyúsťuje do úzkostlivosti na straně personálu; když se dítě nekojilo, např. tři hodiny po porodu, často je nucené na prs, i když není připraveno na krmení. Pokud je dítě nuceno na prs a držené na prsu násilím, i když nemá zájem nebo není připraveno, nemůžeme se divit, že některé děti si vytvoří averzi vůči prsu. Pokud tento zavádějící přístup následně vede k panice a "dítě musí být nakrmeno", používají se pak náhradní metody na krmení (přičemž nejhorší je láhev), což vyúsťuje do dalšího zhoršení situace a začátku bludného kruhu.

Neexistuje žádný důkaz, že zdravý, donošený novorozenec musí být během prvních pár dnů krmen každé tři hodiny. Neexistuje žádný důkaz, že mu klesne hladina cukru v krvi, pokud se nebude krmit každé tři hodiny (otázka nízké hladiny cukru v krvi se stala davovou hysterií v mnoha porodnicích a, jako všechny hysterie, vznikla možná ze semínka pravdy, ale ve skutečnosti více škodí než prospívá a největším problémem, který proto vzniká je, že mnohé děti dostávají umělé mléko, když ho nepotřebují, a jsou odděleny od svých matek, když nemusí být). Děti by měly být se svými matkami v úzkém fyzickém kontaktu kůží na kůži většinu dne. Když jsou děti připraveny na krmení, většina začne sama hledat prs. Kontaktem dítěte s matčinou kůží na kůži hned po porodu, přičemž se matce a dítěti nechá čas, aby se navzájem "našli", se předejde většině problémů, ve kterých se dítě nepřisává. Kontakt dítěte s matkou kůží na kůži navíc udrží dítě v teple, jako kdyby bylo na termolůžku. Nechat matku s dítětem v kontaktu 5 minut nestačí. Měly by být spolu, dokud se dítě nepřisaje, bez nátlaku, bez časových omezení ("musíme dítě zvážit", "musíme dítěti podat vitamin K" atd. - tyto záležitosti mohou počkat!). Může to trvat i 1 - 2 hodiny nebo více. (viz video)

 

Ale dítě se nepřisává!


Jak dlouho tedy můžeme čekat? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Jednoznačně, pokud dítě nejeví zájem o kojení nebo krmení ani 12 - 24 hodin po narození, je dobré něco udělat, většinou proto, aby po propuštění z nemocnice matka již věděla, co má dělat, nebo alespoň kde hledat pomoc. Co se tedy dá dělat?

   1. Matka by si měla začít odstříkávat mléko a tímto mlékem (kolostrem), buď samotným nebo smíšeným s glukózou, by mělo být dítě nakrmeno, nejlépe po prstu. Matka by si měla začít odstříkávat mléko, jakmile dítě odmítlo prs - nejlépe do 6 hodin po porodu. Pokud je problém získat kolostrum (často v prvních pár dnech funguje odstříkávání rukou lépe než pomocí odsávačky), postačí v prvních pár dnech i ředěná glukóza. Při krmení po prstu většina dětí začne sát a mnohé se probudí natolik, že se začnou snažit dostat se na prs. Jakmile dítě dobře saje, mělo by se přestat s krmením po prstu a dítě by se mělo přiložit na prs (často minuta nebo dvě krmení po prstu stačí). Krmení po prstu je v podstatě jen postup, jak připravit dítě na přiložení na prs, primárně nejde o metodu na to, aby se zabránilo láhvi, byť splní i tento účel. Proto se praktikuje předtím, než se pokoušíme přiložit dítě na prs, slouží k přípravě přisátí se na prs. Viz materiál Krmení po prstu a pohárkem.

   2. Nejpozději do 4. - 5. dne od porodu by se matce a dítěti ještě předtím, než je propustí z porodnice, měla poskytnout kvalifikovaná pomoc. Mnohé děti, které v prvních pár dnech nebyly schopny se přisát, se to krásně naučí poté, co se tvorba mléka matky výrazně zvýší, což se obvykle stává na 3. až 4. den. Tím, že si necháte poradit, vyhnete se negativním asociacím s prsem, které si mnohé děti v té době vytvoří.

   3. Používat kloboučky předtím, než se matce plně rozvine tvorba mléka (4. - 5. den) není vhodné. Začít používat kloboučky dříve, znamená nedat šanci přirozeným dějům. Navíc, pokud se klobouček nesprávně používá (což se často stává), může vyústit ve vážné snížení tvorby mléka a do situace, kdy se dítě odmítne přisát bez kloboučku. Viz význam zachování dostatečné tvorby mléka.


Jsem doma z porodnice. Dítě se nepřisává. Co teď?

Jediným nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím, zda se dítě přisaje nebo ne, je to, zda se matce rozvine dostatečná tvorba mléka. Pokud je tvorba mléka vydatná, dítě se bezpochyby přisaje v průběhu 4 až 8 týdnů. Snažíme se ale pomoci přisát dítě dříve, abyste nemuseli tak dlouho čekat. Je tedy mnohem důležitější udržet si tvorbu mléka, než se vyhýbat láhvi. Láhev může nadělat problémy, proto pokud je to možné, je lepší používat jiné metody (např. pohárek), ale někdy nemáte jinou možnost.

  • Zjistěte od zkušeného laktačního poradce, jak dosáhnout co nejlepší polohu a přisátí.

  • Když se dítě přisává na prs, stlačte prs, aby dítě dostalo mléko. Zkoušejte to na prsu, který dítě podle všeho upřednostňuje, nebo na prsu, který má více mléka, nebo na té straně, na níž je vám to pohodlnější, pokud neexistuje jiné kritérium. Nikoli však na prsu, kterému se dítě více brání.

  • Pokud se dítě přisaje na prs, začne sát a pít (naučte se, jak zjistit, že dítě opravdu získává na prsu mléko - viz materiály Správné přisátí a videa)

  • Pokud se dítě nepřisaje, nenuťte jej zůstat na prsu, nezabere to. Buď začne být zoufalé nebo se úplně vzdá. Dejte ho pryč od prsu a zkuste to znovu. Je lepší zkoušet dávat jej na prs a dolů několikrát, než ho tlačit na prs, když se nepřisává. Nutit dítě na prs nebude fungovat a může způsobit, že dítě bude prs odmítat ještě úporněji.

  • Pokud se dítě přisává na prs a jednou nebo dvakrát potáhne, neznamená to, že se "trochu" přisálo, ono se nepřisálo vůbec.

  • Pokud dítě odmítá prs, nečekejte, až začne být naštvané. Vyzkoušejte ho krmit pár sekund až minutu nebo dvě po prstu a pak to zkuste znovu, možná na druhé straně. Krmení po prstu má primárně sloužit k tomu, aby se dítě připravilo na přisátí se na prs, ne abyste se vyhnuli používání lahve.

  • Pokud se dítě nepřisaje, dokončete krmení jakoukoliv metodou, která vám připadá být nejjednodušší. Krmení pohárkem funguje a je lepší než láhev.

  • Používání laktační pomůcky na prsu může pomoci, často však vyžaduje pomoc dalšího člověka. Dítě se s větší pravděpodobností přisaje, pokud je tok mléka rychlý. Laktační pomůcka zrychluje tok mléka.

  • Asi po dvou týdnech po narození může změna v tom, co jste doposud dělali, vyslat dítěti zprávu, že "neexistuje jen jediný způsob, jak to dělat".

 

Jak udržet a zvýšit tvorbu mléka

  • Odstříkávejte nebo odsávejte si mléko tak často, jak je to prakticky možné, nejméně 8-krát denně (z toho minimálně jednou v noci), používejte osvědčenou odsávačku, která odsává mléko z obou prsů současně. Nejlepší je odsávat mléko hned poté, co se dítě nakrmilo. Mnohé matky zjistily, že ruční odstříkávání je jednodušší a získají stejná množství mléka, jako při odsávání odsávačkou. Stlačování během odsávání zvyšuje účinnost odsávání a zvyšuje tvorbu mléka (užitečná je další ruka, ale některé matky si přizpůsobily odsávačku tak, aby nic během odsávání nemusely přidržovat a tak dokáží mačkat bez pomoci).

  • Pokud se dítě nepřisálo do 4. nebo 5. dne od porodu, začněte užívat semínko pískavice řecké a listy a kvetoucí květy benediktu lékařského. Užitečný může být i domperidon, ale měl by pro něj být dobrý důvod. Není zvykem jej používat jako “první volbu”.

Nedejte se odradit. Vaše dítě se může přisát, i když vaše tvorba mléka nepokrývá zcela jeho potřeby. Najděte si kvalifikovanou pomoc. Nepokoušejte se to dělat sama.

 

Převzato z www.mamila.sk, 2015

Tento materiál se může kopírovat a šířit bez předešlého svolení s podmínkou, že není použit v žádném kontextu porušujícím Mezinárodní kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka (1981) a v znění pozdějších rezolucí WHA. Jestli nevíte, co to přesně znamená, napište nám na info@kojim.cz. Při použití článku uveďte: Převzato z www.kojim.cz.