První kojení po porodu - samopřisátí

Existuje postup, jak zabezpečit, že kojení začne pro matku a dítě co nejlépe.

Jak na to?

Miminko se okamžitě po porodu položí bříškem na tělo matky, kde si ho matka osuší (kromě ručiček miminka) a potom nahé leží hlavičkou přibližně na úrovni bradavek matky. Může se přikrýt přikrývkou. Chování většiny dětí v prvních hodinách života je stejné a předvídatelné, což naznačuje, že jejich chování je instinktivní.

Prvních 15 minut leží dítě většinou na břiše matky. Intenzivně hledá tvář rodiče – vzory podobné tváři upřednostňuje před jinými vzory podobné světlosti. Dítě se naučí rozpoznat vůni a také tvář matky. Potom začíná dělat pohyby, které vrcholí v přibližně ve 45. minutě po porodu. Pohybuje ústy, mlaská, sliní. Během pobytu v děloze si cvičilo pohyby, které nyní využije - reflexní chůze - končetinami se zapírá do břicha matky. Tím pomáhá matce při urychlování zavinování dělohy, vyloučení placenty a redukci krevních ztrát. Dítě se posouvá na loktech a saje si ručičku - chuť a vůně plodové vody na rukou mu pomáhají hledat bradavku, protože dvorec bradavky vylučuje chemikálii podobné vůně a chuti. Proto je důležité ručičky neosušovat. Dítě se natahuje rukou za prsem a tím masíruje bradavku, ta reaguje prodlužováním, vztyčuje se a každý dotek způsobuje vylučování oxytocinu u matky. To pomáhá prvnímu kojení. Kromě toho se tím upravuje i vylučování prolaktinu, hormonu důležitého pro tvorbu mléka.

V průměru trvá 30-60 minut, než se dítě na břiše doplazí k prsu. V 55. minutě je už většina dětí přisátá k bradavce. Téměř všechny děti se při takto uskutečněném prvním kojení přisávají správně – s doširoka otevřenými ústy. Je to základ toho, aby kojení začalo jednoduše a co nejlépe. Správné přisátí je nevyhnutelné pro to, aby dítě získalo mléko dostupné v prsu, regulovalo jeho tok a současně nepoškozovalo bradavku matky.

Dítě se pak kojí a první kojení by mělo skončit samo - tím, že samo pustí bradavku. Dítě vydrží být po porodu bdělé nejvíce 150 minut po porodu. Pak už všechny děti upadají do prvního spánku. Pokud se nevyužije tato doba bdělosti po porodu na nácvik správného kojení, novorozenec usne bez toho, aby se naučil správné technice kojení a první kojení se může zpozdit o několik hodin. To dítě a matku zbytečně vystavuje riziku, že bude kojení problematické či neúspěšné.

Zjistilo se, že nejen děti, ale i matky se chovají podobně a předvídatelně, když sou poprvé v kontaktu se svým nově narozeným dítětem. Nejdříve procházejí opatrně konečky prstů po končetinách dítěte. Během dalších čtyř až pěti minut začínají dlaní ruky hladit záda dítěte, do devíti minut se zcela přestanou dotýkat dítěte konečky prstů, zdvojnásobí se počet doteků dlaní ruky a dotýkají se více těla dítěte než končetin.

Je vhodné nechat dítě kojit se, dokud samo nepustí bradavku. Během kontaktu kůže na kůži po narození miminka, nebo po skončení pobytu na porodním sále, je možné děťátko vyšetřit přímo na těle matky, následně zvážit, matka ho může obléci a spolu s dítětem se přemístit přibližně po dvou hodinách na oddělení šestinedělí. Rooming-in se tedy začíná již na porodním sále a znamená nepřerušený kontakt matky a dítěte.

 

Pokud bude následně matka kojit na požádání a nebude se do kojení negativně zasahovat (oddělením matky od dítěte, např. na noc, používáním dudlíku, kloboučků, nebo dokrmováním lahví), je vysoce pravděpodobné, že matka a dítě nebudou trpět žádnými problémy s kojením. Aby byla prevence problémů při kojení kompletní, je výborné, když se matka předem naučí od poradkyně při kojení, jak zjistit, kdy dítě při kojení skutečně pije mléko, a když první dny po porodu kojí v takzvané příčné poloze, ve které je pro dítě nadále nejjednodušší se správně přisávat na prs - s doširoka otevřenými ústy a asymetricky (dítě pokrývá spodním rtem dvorec bradavky pod bradavkou a nad horním rtem je dvorec bradavky vidět).

Je kontakt kůže na kůži okamžitě po porodu bezpečný?

Víceré zdravotnické organizace (WHO, UNICEF) či organizace podporující kojení doporučují matce a dítěti nepřerušovaný kontakt kůže na kůži okamžitě po porodu jako nejvhodnější způsob pro prožití minimálně prvních dvou hodin po porodu.

Nepřerušovaný kontakt kůže na kůži po porodu doporučuje i Evropská unie v dokumentu o doporučeních pro výživu kojenců a batolat. V roce 2009 se přidalo se svým odborným doporučením i Ministerstvo zdravotnictví SR. Při rozhodování o tomto doporučení zvážily všechny tyto organizace i otázku toho, zda není vhodnější nejdříve dítě vyšetřit a až potom ho položit na hrudník matky. Kontakt kůže na kůži okamžitě po narození dítěte je důležitější. Jestliže se dítě nejprve odnese a vrátí se matce (byť v kontaktu kůže na kůži) po např. 20 minutách od porodu, ztratí se cenný čas, během kterého je dítě nastaveno na chování vedoucí ke správnému kojení. Studie dokazují, že při takovém zásahu do procesu samopřisátí výrazně klesají šance, že se dítě přisaje správným způsobem. A když se naučí přisávat nesprávně, je ohrožena úspěšnost kojení - matka může mít v důsledku nesprávného přisávání bolesti bradavek, může mít 3. - 4. den po porodu bolestivě nalitá prsa a zejména - dítě přesto, že se bude přisávat často a na dlouhou dobu, nevypije dostatek mléka, což se projeví např. úbytkem hmotnosti, dehydratací dítěte či silnou novorozeneckou žloutenkou.

Nebude dítěti lépe na výhřevném lůžku nebo alespoň v zavinovačce, co když se podchladí?

Matčino tělo vnímá teplotu dítěte a matka regulací vlastní tělesné teploty citlivě reguluje teplotu svého dítěte. Obavy o to, že by dítě prochladlo, nebo se podchladilo, jsou neopodstatněné. Vědecké studie jednoznačně dokazují, že tělesná teplota dítěte je regulována lépe v kontaktu s kůží matky, než v případě, že je dítě oblečené a zavinuté v zavinovačce. Přehřátí dítěte v inkubátoru či na výhřevném lůžku je neopodstatněný zásah, který nepřináší dítěti žádné výhody a má řadu rizik. Matčino tělo je pro dítě lepší než inkubátor, protože pomáhá udržovat ve stabilním stavu nejen teplotu, ale i další důležité fyziologické funkce dítěte, např. dýchání či srdeční činnost. Z tohoto důvodu je kontakt kůže na kůži důležitý nejen pro zdravé, donošené děti, ale o to více i pro předčasně narozené děti, nebo děti, jejichž zdravotní stav není stabilní.

Apgarové skóre stejně jako zběžnou prohlídku dítěte je možné uskutečnit i v kontaktu s matkou na jejím břiše. Zdravý donošený novorozenec nepotřebuje odsávání nosu a hltanu. Všechny ostatní procedury je možné odložit na dobu, kdy se dítě seznámí s matkou a novým prostředím a nakojí se.

S ohledem na všechny výhody, které dítě získává při kontaktu kůže na kůži a kojení po porodu, a zejména v kontextu toho, že takové děti mají mnohem vyšší šanci, že budou kojené výlučně do 6. měsíce a že budou kojené dlouhodobě, je vhodné otázku položit spíše opačně - neohrozím dítě, pokud se upřednostní vážení, aplikace vitaminu K, či ošetření očí a další procedury před možností naučit ho správně se kojit, zajistit mu dostatečný přísun mateřského mléka od prvních chvil po narození a bezproblémový začátek kojení?

Co když bude matka po porodu unavená, nemá právo si odpočinout a až potom se o své dítě starat?

Matka nemusí po porodu při kontaktu s díětem kůže na kůži vyvíjet žádnou aktivitu. Své dítě může (a pravděpodobně bude) hladit a jinak se mu nemusí nijak speciálně věnovat. Dítě téměř nepláče, není nutné jej tišit nebo se o něj jinak starat.

Většina dětí se v kontaktu kůže na kůži přisaje sama, bez jakékoliv pomoci. Je to jednoduchý, opakovatelný postup, který nevyžaduje složité zaškolování zdravotnického personálu.

 

Porodnice s plaketou baby-friendly se zavázaly, že budou tento postup dodržovat u každého dítěte. Platí to i pro děti narozené císařským řezem, kde však samozřejmě nemůže být dítě položeno na břicho matky, ale na místa, kde nebude lékaři překážet v dokončení operace - tedy příčně přes prsa matky nebo bříškem na rameno matky hlavou směrem k prsu.

Kontakt kůže na kůži po porodu je možné využít také u předčasně narozených dětí, nebo dětí s nízkou porodní hmotností, pokud jsou ve stabilizovaném stavu. Jejich fyziologické funkce jsou v kontaktu s pokožkou matky udržovány mnohem lépe než v inkubátoru.


Proč je to důležité pro matku:

- rychlejší porod placenty, rychlejší zavinování dělohy, menší krevní ztráty, menší pravděpodobnost anémie po porodu;

- tvorba oxytocinu (u matky i dítěte) - to aktivuje tvorbu prolaktinu, dále tvorbu až 19. speciálních hormonů trávicí soustavy, některé z nich jsou růstové hormony (inzulín, cholecystokinin a gastrin), které usnadňují absorpci potravy. Oxytocin zvyšuje práh bolesti, uklidňuje matku i dítě, způsobuje pocit ospalosti, spojuje je, protože je hormon lásky, doteků, přispívá k pociťování lásky vůči dítěti;

- jednodušší začátek kojení, podporuje dlouhodobé kojení;

- zlepšuje navázání páru matka-dítě;

- dítě téměř vůbec nepláče - to výrazně posiluje matčin pocit, že je schopná se o své dítě postarat a že je dobrá matka. Čím více společného času se dopřeje matce a dítěti a čím více dítě saje na prsu, tím více se zlepšuje schopnost matky starat se o dítě.


Proč je to důležité pro dítě:

- přechod z prostředí dělohy do vnějšího světa podle očekávaného vzorce (jde o instinktivní chování);

- dítě je optimálně zahřáté a jeho tělesná teplota se udržuje lépe než v inkubátoru / výhřevném lůžku;

- urychluje metabolickou adaptaci dítěte - vyšší hladiny krevního cukru a jiné biochemické parametry v prvních hodinách života, např. rovnováhy kyselého a zásaditého prostředí;

- úspěšné kojení z krátkodobého i dlouhodobého hlediska;

- dítě se rychleji a účinněji učí správné technice kojení;

- dítě získává dostatek kolostra (s vysokým obsahem protilátek) okamžitě po porodu (kolostrum je v matčiných prsou přítomné již od 16. týdne těhotenství a po porodu ho je dostatek pro pokrytí potřeb dítěte, rozhodně to není jen pár kapek);

- jeho pokožka se kolonizuje mikroflórou matky;

- kolostrum a správná mikroflóra kůže napomáhají snížení pravděpodobnosti infekce dítěte, čímž se zlepšují jeho šance na přežití;

- příjem kolostra urychluje odchod smolky, což zabraňuje, aby se normální novorozenecká žloutenka zhoršila na úroveň, kdy se již preventivně zasahuje;

- lepší navázání páru matka-dítě;

- může zlepšovat vývoj nervového systému dítěte;

- dítě méně pláče (v prvních 30. minutách v průměru 60 sekund a v další hodině asi 10 sekund), v porovnání s dětmi, které nejsou v kontaktu s matkou (ty první půlhodinu života propláčou asi 18 minut a v další hodině asi 29 minut).

 

Převzato z www.mamila.sk, 2017

Tento materiál se může kopírovat a šířit bez předešlého svolení s podmínkou, že není použit v žádném kontextu porušujícím Mezinárodní kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka (1981) a v znění pozdějších rezolucí WHA. Jestli nevíte, co to přesně znamená, napište nám na info@kojim.cz. Při použití článku uveďte: Převzato z www.kojim.cz.